Na obloze tisíc hnězd,
proč nechceš mi z nich žádnou snést?
Obloha je jasná,
a ty si tak krásná,
A přitom koukám na tebe,
a ty mlčíš hledíš a čekáš,
když já JÁ zemřel bych pro tebe.

Autor: Hanysek

mé oči,tělo a dlaně,

ty dobře víš jak na ně!

když ruku svou dáš do té mé,

tak v té chvíli chci, ať to tak zůstane,

když přiblížíš se ke mě a já ucítím tvou vůni,

uvědomím si, že když se mnou nejsi, tak po ni stůni!

když rty tvé dorazí k těm mým,

jsem plná štěstí a ničemu nerozumím!

jseš pro mě drogou,slastí prostě vším

a ja slibuju, že tě už nikdy neopustím!

Zasláno od: Věrka